Hezký pátek všem!
Jak už jste si mohli přečíst v názvu článku, dnešní článek bude věnovaný loučení. Přesněji mému loučení s blogovou scénou...
Pamatujete si na mé novoroční předsevzetí být šťastná? Já ano, a snažím se ho dodržovat každý den, ale posledního čtvrt roku se mi to nějak nedaří. Po všech událostech, které mě za posledního čtvrt roku potkaly, jsem byla nucena přehodnotit to, jak momentálně žiju a jestli mě veškeré mé aktivity naplňují.
Některé své aktivity, kterým jsem se věnovala a už mě nenaplňovaly, jsem ukončila a nyní se snažím ukončit i ty zbývající. Bohužel mezi ně momentálně patří i mé blogování o kosmetice. Jsem ten typ člověka, který se rád věnuje věcem, které ho opravdu baví a naplňují a už nějakou dobu vím, že se tak u blogování neděje.
Ač by to jeden neřekl, tak blogování hodně ovlivnilo můj život, a to jak v tom pozitivním, tak i v tom negativním smyslu. A poslední dobou bohužel začalo převládat to negativum (resp. to, co jako negativum vidím já). Začala jsem kupovat kosmetiku jenom proto, že se o ní hodně psalo nebo mluvilo a já ji chtěla vyzkoušet, což sice není podle mého názoru úplně špatně, nicméně v mnoha případech to byly kousky, které bych si nekoupila, kdybych neblogovala. A při poslední kontrole mých kosmetických zásob jsem tak zjistila, že mám spoustu věcí u kterých nevím, jestli je vlastně vůbec někdy použiju, nebo jestli jim neskončí trvanlivost do té doby, než na ně přijde řada. A takhle, takhle já blogovat prostě nechci.
Nechci se s blogerskou scénou loučit definitivně, ráda bych se někdy v budoucnu vrátila. Z tohoto důvodu nebudu blog mazat. Stále můžete číst a komentovat články, budou tady pro vás. Nemůžu říct, že bych občas jednorázově nějakým článkem nepřispěla, i to se může stát, že třeba za měsíc či dva se tu něco objeví. Ale třeba taky ne, kdo ví... Teď budu mít spoustu času se rozhodnout, zda se k blogování vrátím nebo ne. V případě, že se rozhodnu pro návrat, si také vezmu dostatek času k tomu, abych si jasně ujasnila za jakých podmínek to bude.
Vím, že tenhle můj "odchod" se může zdát momentálně pro někoho jako hodně zbrklý a náhlý, ale věřte mi, nad koncem blogování přemýšlím už někdy od začátku května. A chvílema si říkám, jestli jsem to už neměla udělat, protože když jem si včera pročítala své článeky za posledního čtvrt roku, tak většina z nich na mě působila hodně umělým dojmem a mě samotnou nebavila. Jak pak můžou bavit ostatní???
Momentálně mám potřebu si urovnat svůj život a odprostit se od všeho, co mě nějakým způsobem nepříjemně svazuje a opravdu nenaplňuje. Neberte prosím tento článek jako nějakou formu fňukání, to vůbec, jen mám ráda uzavřené věci a přišlo mi nefér s blogem jen tak skončit. Samozřejmě, mohla jsem toho ze dne na den nechat, ale vůči vám, čtenářům, se mi to nelíbilo, tak jsem se rozhola vám to alespoň trochu vysvětlit. Doufám, že mě pochopíte.
Ráda bych poděkovala všem, kteří mě 4 a půl roku podporovali svými návštěvami a komentáři. Můj blog za tu dobu navštívilo téměř 25 000 lidí, napsala jsem 426 článků a očividně se stala velmi populární v Rusku a Kanadě. Bez vás všech bych blogování asi hodně brzo nechala. Pevně věřím, že se časem vrátím a že alespoň částečně navážu tam, kde teď končím.
DĚKUJI
Jak už jste si mohli přečíst v názvu článku, dnešní článek bude věnovaný loučení. Přesněji mému loučení s blogovou scénou...
Pamatujete si na mé novoroční předsevzetí být šťastná? Já ano, a snažím se ho dodržovat každý den, ale posledního čtvrt roku se mi to nějak nedaří. Po všech událostech, které mě za posledního čtvrt roku potkaly, jsem byla nucena přehodnotit to, jak momentálně žiju a jestli mě veškeré mé aktivity naplňují.
Některé své aktivity, kterým jsem se věnovala a už mě nenaplňovaly, jsem ukončila a nyní se snažím ukončit i ty zbývající. Bohužel mezi ně momentálně patří i mé blogování o kosmetice. Jsem ten typ člověka, který se rád věnuje věcem, které ho opravdu baví a naplňují a už nějakou dobu vím, že se tak u blogování neděje.
Ač by to jeden neřekl, tak blogování hodně ovlivnilo můj život, a to jak v tom pozitivním, tak i v tom negativním smyslu. A poslední dobou bohužel začalo převládat to negativum (resp. to, co jako negativum vidím já). Začala jsem kupovat kosmetiku jenom proto, že se o ní hodně psalo nebo mluvilo a já ji chtěla vyzkoušet, což sice není podle mého názoru úplně špatně, nicméně v mnoha případech to byly kousky, které bych si nekoupila, kdybych neblogovala. A při poslední kontrole mých kosmetických zásob jsem tak zjistila, že mám spoustu věcí u kterých nevím, jestli je vlastně vůbec někdy použiju, nebo jestli jim neskončí trvanlivost do té doby, než na ně přijde řada. A takhle, takhle já blogovat prostě nechci.
Nechci se s blogerskou scénou loučit definitivně, ráda bych se někdy v budoucnu vrátila. Z tohoto důvodu nebudu blog mazat. Stále můžete číst a komentovat články, budou tady pro vás. Nemůžu říct, že bych občas jednorázově nějakým článkem nepřispěla, i to se může stát, že třeba za měsíc či dva se tu něco objeví. Ale třeba taky ne, kdo ví... Teď budu mít spoustu času se rozhodnout, zda se k blogování vrátím nebo ne. V případě, že se rozhodnu pro návrat, si také vezmu dostatek času k tomu, abych si jasně ujasnila za jakých podmínek to bude.
Vím, že tenhle můj "odchod" se může zdát momentálně pro někoho jako hodně zbrklý a náhlý, ale věřte mi, nad koncem blogování přemýšlím už někdy od začátku května. A chvílema si říkám, jestli jsem to už neměla udělat, protože když jem si včera pročítala své článeky za posledního čtvrt roku, tak většina z nich na mě působila hodně umělým dojmem a mě samotnou nebavila. Jak pak můžou bavit ostatní???
Momentálně mám potřebu si urovnat svůj život a odprostit se od všeho, co mě nějakým způsobem nepříjemně svazuje a opravdu nenaplňuje. Neberte prosím tento článek jako nějakou formu fňukání, to vůbec, jen mám ráda uzavřené věci a přišlo mi nefér s blogem jen tak skončit. Samozřejmě, mohla jsem toho ze dne na den nechat, ale vůči vám, čtenářům, se mi to nelíbilo, tak jsem se rozhola vám to alespoň trochu vysvětlit. Doufám, že mě pochopíte.
Ráda bych poděkovala všem, kteří mě 4 a půl roku podporovali svými návštěvami a komentáři. Můj blog za tu dobu navštívilo téměř 25 000 lidí, napsala jsem 426 článků a očividně se stala velmi populární v Rusku a Kanadě. Bez vás všech bych blogování asi hodně brzo nechala. Pevně věřím, že se časem vrátím a že alespoň částečně navážu tam, kde teď končím.
DĚKUJI
Přeju hodně štěstí a jen samé dobré věci. :)
OdpovědětVymazatA pokud se vrátíš, tak budu ráda.
Děkuji :) Pokusím se zůstat na instagramu, který je rychlejší co se ovládání a sdílení příspěvků týče.
Vymazat