Hezký den všem!
Dnes mám pro Vás článek o tom, co mi chybí ve městě. Rozumějte, většinu svého života jsem strávila na vesnici (respektive na malém městě) a teď žiji v okresním městě. Strávila jsem 2 roky v Olomouci, kterou jsem si neskutečně zamilovala a je to jedno z mých vůbec nejoblíbenějších míst. A tento článek je vlastně jakýmsi shrnutím toho, co mi chybí teď a co mi chybělo i v Olomouci (na kterou nedám dopustit)
Teď žiji v podstatně menším městě, nicméně i tak je to stále okresní město. Žiji ve městě, které znám od mala, takže jsem se tu svým způsobem začala hodně brzy cítit jako doma. Máloco mě tu doopravdy překvapí. Nicméně jsou věci, které mi na městě (jakémkoli) vadí.
Jednou z nich (a tou největší) je ticho. Byla jsem zvyklá, že u nás málokdy houkaly hasiči, záchranka nebo policie, není u nás žádná fabrika vydávající hluk a i provoz je znatelně slabší. Takže všudepřítomný hluk ve městě mi není zrovna nejmilejší (vezmeme-li v potaz fakt, že strávím celý den ve společnosti minimálně 28 ukříčených dětí a přeji si alespoň chvilku opravdového ticha).
S tichem je spojený klid. Mám sice tu výhodu, že bydlím v poměrně klidné lokalitě, která se nachází mimo hlavní komunikaci, nicméně v ruchy dochází i sem. A protože jsem ten typ člověka, který se cestou z práce rád projde, jsou tu i má oblíbená zákoutí, která by byla mnohem příjemnější, kdyby byla v absolutním tichu. To by pak bylo opravdu něco pro mě.
S tichem je spojený klid. Mám sice tu výhodu, že bydlím v poměrně klidné lokalitě, která se nachází mimo hlavní komunikaci, nicméně v ruchy dochází i sem. A protože jsem ten typ člověka, který se cestou z práce rád projde, jsou tu i má oblíbená zákoutí, která by byla mnohem příjemnější, kdyby byla v absolutním tichu. To by pak bylo opravdu něco pro mě.
Další věcí je příroda. U nás vyjdu z domu a stačí mi pár kroků, abych se nacházela uprostřed luk, polí a lesů. Tady sice příroda není daleko, ale pořád jsem uprostřed panelákového lesa. Navíc jsem byla zvyklá na ten luxus, že můj pohled z okna nestínil už žádný jiný dům a viděla jsem právě na přírodu. Tady ve městě vidím akorát další a další okna jiného paneláku.
Co mi také chybí je rodina a přátelé. Samozřejmě, jsem s nimi v neusátlém kontaktu, na víkendy jezím pravidelně domů, ale už to není ono. Nicméně musím říct, že takový je asi život a jde dál.
Abych si tu pořád jen "nestěžovala," život ve městě má také své výhody - všechno mám jak se říká po ruce, do práce mi to trvá 5 minut městskou dopravou a 12 minut chůzí. Můžu tu bez omezení sportovat, protože je tu mnohem víc příležitostí a celkově se tu může člověk více realizovat )čímž neříkám, že na vesnici/malém městě to možné není).
A co vy? Dáváte přdnost městu nebo vesnici? Co preferujete nebo Vám naopak nevyhovuje v "dané lokalitě?"
Abych si tu pořád jen "nestěžovala," život ve městě má také své výhody - všechno mám jak se říká po ruce, do práce mi to trvá 5 minut městskou dopravou a 12 minut chůzí. Můžu tu bez omezení sportovat, protože je tu mnohem víc příležitostí a celkově se tu může člověk více realizovat )čímž neříkám, že na vesnici/malém městě to možné není).
A co vy? Dáváte přdnost městu nebo vesnici? Co preferujete nebo Vám naopak nevyhovuje v "dané lokalitě?"
Pokiaľ chodíš domov cez víkendy, si na tom stále dobre. Ja chodím domov veľmi málo, pretože dostať sa na Slovensku zo západu na východ trvá neuveriteľných 7 hodín, čo predstavuje takmer polovicu dňa a to sa mi každý víkend nechce, je to hrozne únavné. Od malička som žila v meste, ale v okrajovej časti, kde sme si nažívali a vlastne aj nažívame ako na nejakej dedine, takže poznám všetky tie výhody a hlavne doma žijeme v dome, tu vo veľkomeste bývam v byte s ešte jednou osobou, s ktorou nie sme nejaké extra kamarátky. Všetko má svoje pre aj proti. veľkomesto ponúka v istom smere viac možností a v istom smere zase veľa obmedzení, naťahovačiek a ťažšie vybavovanie niektorých záležitostí.
OdpovědětVymazatBianka
Jojo, domů jezdím na víkendy pravidelně, byedlím vlastně jen cca 35 minut jízdy autem daleko.
Vymazat