O mě

Přeci jen jsem se rozhodla, že něco o sobě napíšu, i když z toho asi nikdo z Vás nevyčte nic důležitého (což je účelem).

Narodila jsem se v roce 1989. Kdy a kde přesně je absolutně jedno.

Po MŠ a ZŠ jsem šla na vysněnou SŠ, z ní na vysněnou VŠ a z ní na nevysněnou VOŠ. Takové věci se dějí, děly a dít budou a to nejen mě.

Miluju knížky, filmy, seriály a hudbu. Přečtu prakticky všechno, co mi dáte (jen Švejka jsem vzdala po první větě). V poslední době mě naprosto dostalo švédské zpracování trilogie Milénium od Larssona a jsem strašně zvědavá, co z ní udělali amíci.

Nemám ráda Stmívání a veškerej rozruch kolem něj - tak blbě zahraný filmy jsem už dlouho neviděla (Pastiňák - Pattinson mi nevadil v HP, ale jeho věčné tragické tváření mi leze krkem. Nevyjímaje toho, že mě kamarádka ukecala k tomu, abych s ní šla na druhej díl do kina - zbytečně vyhozených devět pětek. Zase jsem se ale dlouho a nahlas u celýho filmu nesmála, jaká to byla kravina). Mám ráda nadpřirozené věci téměř všeho druhu, takže sleduju seriály jako True Blood, The Vampire Diaries, Lost Girl (odtud i má přezdívka Kenzi - miluju tu drobounkou modrookou tmavovlásku, se kterou mám ve svém reálném životě pramálo společnýho), Grimm, Once Upon a Time. Pak taky sleduju Dr. House, HIMYM, Glee, Pretty Little Liars a One Tree Hill, což je můj nejoblíbenější seriál vůbec (a devátá série je zatím fakt skvělá). Až na True Blood a Dr. House sleduju všechno v originále s titulkama - skvělé procvičení angličtiny.

Co se hudby týče, tak nemám vyhraněný žádný extra styl, který bych preferovala, ale pokud musím něco uvést, je to pop. Hraju na klavír, flétnu, chystám se na kytaru. Můj sen je saxofon, ale to asi nedopadne.

Miluju fialovou barvu v kombinaci s citrónově žlutou. Jinak preferuju černou a bílou, poslední dobou jsem vzala na milost i růžovou (u první růžové věci jsem si nadávala, jak hluboko jsem klesla). Nemám ráda modrou a zelenou - tyhle dvě barvy bych na sebe mezi lidi v životě nevzala. Ale taková zelená na jaře, kdy se všechno probouzí, to je nádhera.

Nesnáším zimu a léto, miluju podzim a jaro, podzim obzvlášť. Tak doufám, že se meteorologové spletli a už to bílý svinstvo nenapadne.

Svobodná. Stále. A když to tak vidím všude kolem sebe, tak asi i na dlouho dále. Věčná dramata ve vztahu nejsou pro mě, prozatím.

P.S. Článek o očních stínech už mám nějakou dobu napsanou, ale prozatím jsem se nedokopala k tomu, abych to všechno nafotila, strpení prosím :)