aneb poslední týden v Německu
Pondělí
Proč ten víkend vždycky uteče tak rychle? Obzvlášť ten uplynulý utekl ani nevím jak. Ale už "stříhám metr" a počítám noci, kdy zase budu spát ve svojí proleželé posteli.
Úterý
Psychická únava je na mě znát čím dál víc a já pomalu začínám pociťovat, že jsem vůči svému okolí nepříjemná. Nicméně pokud jste "24 hodin" denně zavřený v malém prostoru s jedním člověkem, který vám leze na nervy, není se čemu divit. Navíc cizí řeč, občas se přistihnu, že v němčině už i přemýšlím, je taky dobrý požírač vnitřní pohody a sil. Už se nemůžu dočkat, až na mě doma všechno pěkně vybalí v češtině a já nebudu muset přemýšlet, co po mě vlastně chtějí :)
Středa
Prosím, poraďte mi - co byste nejraději řekli člověku, který neustále mluví o penězích (jak jich má málo, jak musí šetřit, všechno je strašně draný, tamty peníze maj atd...). Neskutečně mě to unavuje každý den toto poslouchat a nevím, jak na to mám zareagovat. Taky nejsem nějak bohatá, ale nikomu to pořád necpu!
Čtvrtek
Jak já se těším, až dopíšu listopadové nákupy a TOP produkt, to byste nevěřili! Myslím si, že se tentokrát máte opravdu na co těšit, protože jsem dle mého názoru peněženku provětrala hodně. Jen teda musím podotknout, že jsem opět odolala Color Tatoo... Ale vyfotila jsem je pro Vás, takže až budu doma a budu mít kabel od mobilu, můžete čekat fotky :)
Pátek
Proběhlo loučení, které mi nakonec málem vehnalo slzy do očí. Abych řekla pravdu, po někom se mi stýskat bude, po někom zřejmě ne. Ale to tak asi bývá vždycky, nebo ne? Na večeři jsme byli v úžasné čínské restauraci v nádherné budově - chystám i článek čistě s fotkami, takže nebojte, neochudím vás o tento zážitek. Poprvé jsem ochutnala sushi a nic moc, víckrát si ho asi nedám.
Sobota
Dnes jsme absolvovaly poslední výlet a čekalo nás už jen balení a vyplňování nějakých formulářů. Řeknu Vám, že jsem ráda, že jsem si s sebou do kufru přibalila ještě menší cestovku, jinak bych se asi nesbalila. A i tak povezu ještě velkou igelitku s věcma, které ani do kufru, ani do cestovky prostě nemám šanci vecpat.
Neděle
Huráááááááá! Jsem konečně doma! Nemůžu říct, že by se mi v Německu nelíbilo, ale doma je doma, znáte to, ne? Cesta byla až na neustálé pauzy dobrá, nicméně 2 hodiny strávené tím, že jsme pořád někde stály, bych raději strávila doma.
Komentáře
Okomentovat
Prosím slušně. Děkuji :)